30 let klubu

1994 - 2024

Vážení, srdečně vítaní hosté, vážená a milá paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Jmenuji se František Buba a mám tu čest shrnout a představit třicetileté působení spolku "V-klub výtvarníků frýdeckomístecka" a věřte, že jsem nevěděl, a nevím, jak to udělat, co podotknout a co pominout, co vyzdvihnout a na co nezapomenout. Třicetiletá činnost klubu by si zasloužila sepsání několikaset stránkové knihy, nad kterou by pracoval štáb lidi pamětníků a zapisovatelů. Pokusím se toto dílo soustředit do několika minut.

Všichni víme, že když večer znavení si chceme připomenout nejdůležitější okamžiky dne, tak už některé chvilky hodíme za hlavu, na něco nedovedeme vzpomenout a nebýt organizéru, tak zapomeneme i na zítřejší důležitou schůzku. Jak těžce se vzpomíná na událost z včerejšího dne, z před týdne a už vůbec nevíme, co se stalo před měsícem nebo vloni. Lidé si pak pomáhají sepisováním kronik, sestavováním alb nebo kalendářů. A jak si vzpomenout, jak vybrat důležité okamžiky z před třiceti let, když jste členy klubu teprve dva roky a s činnosti a členy klubu se teprve seznamujete. Všechno ostatní máte na datových nosičích a po nocích klikáte, a klikáte, a prohlížíte e-maily, foto úschovny a facebooky.

A tak mi dovolte, představení klubové činnosti a klubu vůbec, vložit v jeden jediný osobní příběh.

Ano, že V-klub existuje, že pracuje a že je společenskou platformou pro mnoho úžasných lidí, to jsem ještě před dvěma léty nevěděl. Bylo to na vánočních trzích, kdy jsem své kresby nabízel jako dárky pod stromeček. Ke stánku jednoho dne přikročila usměvavá paní s manželem a se zájmem prohlížela vystavované uhlokresby frýdecko-místeckých míst a zákoutí. Když jsem se představil jako autor, s nevídaným nadšením začala vyprávět, že v hospůdce U Arnošta se každý měsíc schází parta výtvarníků, fotografů, plastiků, loutkářů, řezbářů, malířů, grafiků, že se vzájemně podporují, vymýšlejí společné akce, společně vystavují a čerpají inspiraci pro další činnost, a že by bylo fajn, kdybych se přišel podívat. S vizitkou V-klubu v ruce jsem o seznámení vykládal doma partnerce Šárce a oba jsme po Vánocích vyhledali onu příjemnou stylovou hospůdku. A tam, v podlouhlém sále, kde na stěnách visely vystavovaná díla frýdeckomísteckých umělců, pod pódiem s pianem a dalšími hudebními rekvizitami, u velkých kamen, za kterými byly plakáty připravovaných akcí, v čele širokého stolu, seděla ona příjemná paní, naše paní předsedkyně Gábina Pachová, a seznamovala členy klubu s činností na nový rok.

A tak jsem se dozvěděl, že členové klubu si tady předávají informace, kde všude se dá ve Frýdku-Místku vystavovat a seznamovat tak širokou veřejnost s práci jednotlivých umělců. Hned se tvořil pořadník na vystavování v místní Místecké knihovně, která dala V-klubu adresu a oficiální kontaktní zázemí. Plnil se kalendář na vystavování v místecké kavárničce Kaf-Kafe a byly slyšet dotazy na vystavování ve Frýdeckém zámku, kde jednou za čas V-klub pořádá "SALÓN", tedy setkání široké umělecké platformy Frýdku-Místku a okolí. Členové se vzájemně informovali o individuálních výstavách a rozdávali pozvánky, a termíny vernisáži se mísili se začátkem nebo koncem výstavy. Vzájemně prosili o pomoc a děkovali za přijaté služby. A tak jsem zjistil, že činnost V-klubu sahá daleko za hranice města Frýdku-Místku. Což hned paní předsedkyně doložila informaci, že se blíží termín společné výstavy V-klubu v Havířovském kulturním domě. Pak ještě vyzvala k práci na dalších třech společných výstavách a přešla ke společenským akcím, jako opékání buřtů nebo mikulášské posezení. Pak organizovala případný pracovní plenér či vybídla k navázání kontaktu se sponzory. A nesmím zapomenout na přípravu valné hromady, členské příspěvky a vyhodnocení loňských akcí.

A takový mumraj, pracovní nadšení, vzájemná tolerance a povzbuzování, společná očekávání a aktivní podpora, to je asi jen tak v kostce základ našeho V-klubu. Našeho, protože od první schůzky jsem se stal členem a zvědavě jsem očekával, co bude dál. V-klub má své stanovy a pravidla spolku řádně zaregistrovaného u krajského soudu v Ostravě v roce 2016. Spolek má každoroční plán práce a každoroční hodnocení. Když skromně budu počítat, podle mnou zjištěných neoficiálních čísel, tak současně je evidováno na třicet činných členů klubu. Zakladatelská listina z 23. února 1994 představuje dalších dvacet jmen, včetně zakladatelů Mgr. Petra Rumiana a Ing. Tomáše Cidlíka a dalších skoro padesát jmen členů bylo na dalších soupiskách V-klubu. Další jména jsou uvedená během pořádání "SALÓNŮ" v jednotlivých letech. A ještě jiná jména jsou uvedená jako spolupracující a spoustu lidí sympatizuje a podporuje činnost spolku. Hrubým odhadem tak činnost V-klubu sdružila během let na stovky, ba, tisíce lidí. Když budeme počítat, že každý člen klubu má nejméně jednou ročně svou uměleckou výstavu, tři krát ročně se konají společné výstavy a jednou za dva nebo tři roky SALÓN, tak hrubým odhadem za třicet let práce členů V-klubu připravila pro občany města Frýdku-Místku a pro široké okolí přes tisíc uměleckých výstav.

Ano, toto jsou hrubé odhady, které jsem vyčetl při prohlížení mně dostupných dokumentů. Mnoho zpráv a fotografii je uloženo v pamětí nebo počítačích samotných hrdinů tohoto příběhu. Pomalu je poznávám, a ještě dlouho poznávat budu, než se doberu oficiálních závěrů. Jedno je však jisté. Díla výtvarníků V-klubu zdobí nejeden byt, či společenské prostory a těší oči i srdce nejednoho občana města. Tvorba, dílo, obrázek, předmět, fotografie, která se zrodí v myšlenkách členů spolku "V - klub výtvarníků Frýdeckomístecka", tak nezůstává jen v dílnách a šuplících. Je uprostřed lidí a rozvíjí společenské a kulturní pohledy, povědomí a žije. A co může být větší odměnou pro umělce, než údivem otevřené oči a něžný povzdech: "Tak to se mi líbí. To je krása. To se povedlo".

A tak vám všem, vážené kolegyně, vážení kolegové, musím ze srdce poděkovat, že svou mysl otvíráte městu, světu a rozdáváte radost a zkrášlujete prostory, domy i duši diváka. Ať tato výstava "30 letokruhů V-klubu", připravená k třicátému výročí jeho založení, nese dál odkaz zakladatelů, odkaz kolegů, kteří nás na své životní cestě předešli a zaslouženě odpočívají. Ten jsem se snažil vtisknout do veršů, které na závěr této malé prezentace o činnosti V-klubu, s dovolením přednesu.

Jak roste strom, tak každý rok

letokruhem značí růst.

Tak člověk též každý svůj krok

nehájí jen slovem z úst.

Své tvorbě dá člověk svůj tvar.

Zanechává spousty stop.

Hlas slyšet múz je bytí dar

a není jen pouhý džob.

Jak roste strom, tak roste art.

Též značí dob letokruh.

I ušel klub nejeden yard,

co určil mu umění bůh.

Zrak klopí svůj umělec dnes.

Své dílo všem dává znát.

Na plátně tvar a v srdci ples

pro život, jenž má tak rád.

Dar, třicet let, pro žití děj,

letokruhů třicet sfér.

A města svět je hezčí, hej!

Pohledem zisk každý ber.

A v srdci dál náš odkaz nes,

ať lepší svět je kolem nás.

Ať zkrásní víc město i ves!

Ať umění mění čas.

Děkuji za pozornost a připravenou prezentaci můžeme komentovat spolu.